Jak všichni lyžují a jezdí, od dětí po seniory


Nejmenší děti (<5 let)

U nejmenších dětí je nejdůležitější, abychom jim nový sport nezprotivili. Pokud nechtějí, rozhodně je k lyžování, běžkování nebo snowboardingu nenuťte.

Tipy jak na to

  1. Nejlepší metodou je jít příkladem. Vemte je s sebou a smiřte se s tím, že oni toho moc nenajezdí, vydrží velmi krátkou dobu a pro vás to může znamenat také krátký den. Tato trpělivost je ale nejlepší investicí do budoucího společného koníčku.
  2. U malinkých dětí omezte dobu, po kterou jezdí v pluhu kvůli namáhání ještě nevyvinutých kolínek.
  3. Nebojte se děti předat instruktorům a vzdálit se tak, abyste vy na ně viděli, ale ony na vás ne. Cizí profesionál povede dítě jednak lépe metodicky, ale dítě bude také více samostatné a méně fixované na rodiče. Pokroky budou rychlejší. Vyberte si dobře nejen lyžařskou školu, ale také osobu instruktora.

Jak to funguje na trenažéru

Nejvhodnějším věkem pro začátek jízdy na trenažéru je chvíle, kdy dítě dokáže samostatně jezdit na kole. Zvládnutí tohoto relativně komplexního pohybu totiž znamená, že dítě již má dobrou stabilitu i motoriku. Začínáme nejdříve mimo trenažér na rovině, pak se přesouváme na nakloněný nezapnutý trenažér a pak postupně přidáváme otáčení koberce. Kroky jsou postupné a bezpečné.

Děti (5-12 let)

Děti mají tendenci jet rychle až do té míry, že ztrácejí kontrolu nad svým směrem a rychlostí, což vede k pádům. Děti často nedokážou dostatečně ohýbat kolena a udržet tělo v rovnováze, což může způsobit pády a ošklivá zranění. Velkým a častým problémem malých dětí a jejich rodičů je fakt, že špatně odhadují sílu potřebnou k zapnutí lyžáky, stejně jako výběr vhodné velikosti.

Tipy jak na to

  1. U bojových sportů začíná výuka tréninkem pádů, u zimních sportů je toto taky velmi důležité. Mechanismus zastavení je jedna z nejdůležitějších dovedností nejen pro děti. Naučte děti na snowboardu padat na předloktí a ne na zápěstí. Jak už víme z tohoto článku, zlomenina zápěstí je totiž nejčastějším úrazem na snowboardu.
  2. Dbejte na správné držení těla, postoj se sníženým těžištěm, který umožňuje lepší kontrolu a pohyb.
  3. Vybírejte snowboardové boty a lyžáky podle měrky na obuv a přitahujte je tak, aby byly dotáhnuté pevně. Pro dotáhnutí můžete do boty vložit svůj prst nebo dlaň dokud neucítíte tlak.

Jak to funguje na trenažéru

Na trenažéru používáme při prvních krocích příčnou hrazdu, která přidává možnost držet se a tak nedochází k pádům téměř vůbec. Trénujeme pády směrem ke svahu a ne od něj, vytváříme návyk padat na předloktí. Na počátku klademe velký důraz na kontrolu vedení lyže, což začíná kontrolou zapnutí lyžáků. Blízkost instruktora v konstantní vzdálenosti naproti malému jezdci nebo jezdkyni nám umožňuje rychle vidět nedostatečně dotáhnuté lyžáky, které se projevují vibrací v celé noze a lyži (cukavým pohybem při zatáčení).

Mladiství (11-20 let)

Puberťáci, ti jsou často divocí. Pud sebezáchovy a snaha vytáhnout se před kamarády tvoří velké riziko. Malá zkušenost s různými druhy sněhu a vlivy počasí, stejně jako nepředvídání pohybů ostatních návštěvníků hor je opravdu výzva. Zvědavost velí ke zkoušení triků, skoků, jízdy v lese či velkou rychlostí. Děti, které teprve začínají budou více bázlivé než ty, které už jezdí od nižšího věku, které budou mít naopak tendenci se předvádět. Toto období je ideální čas pro soustředění na jemnou motoriku a výborné zvládnutí ovládání vybavení.

Tipy jak na to

  1. Tito mladí lidé už mají dost rozumu a schopnost se učit. Najděte zábavnou formu, jak do nich dostanete Desatero bezpečného lyžování dle lyžařské federace FIS. Pokrývá totiž návyky předcházející nejčastější kritické situace.
  2. Pořiďte nebo půjčte si vybavení vhodné pro zkoušení triků ve snow parcích. Poproste místní, aby dítěti poradili nebo si vemte specializovaného instruktora na tuto disciplínu. Najděte způsob jak navigovat či usměrnit zvědavost a touhu zkoušet, nesnažte se ji potlačit.
  3. Jezděte se svými dětmi lyžovat do rozdílných podmínek a mluvte o tom, jak se lyžuje na různém sněhu, sklonu, s různými lyžemi.
  4. Vyhledejte si testovací dny výrobců lyží a společně s dětmi vyzkoušejte tvrdé/měkké lyže, malý/velký radius,  dlouhé/krátké lyže, široké/úzké lyže, freeride, skialpové/sjezdové lyže a splitboard.
  5. Vyzkoušejte jiné zimní disciplíny tak, jako Ester Ledecká.

Jak to funguje na trenažéru

V našich kroužcích se věnujeme nejen výuce pohybu na vybraném vybavení, ale také návykům z Desatera FIS. Bavíme se s dětmi a cvičíme základy první pomoci nebo její přivolání. Na příměstských táborech a školních výukách vedeme děti k vyzkoušení ostatních náčiní. Postupně s každou další návštěvou pracujeme s motorikou a kontrolou souměrnosti pohybu, zatěžování hran. Velmi nám v této fázi pomáhá zrcadlo, ve kterém děti okamžitě vidí jak se jim dané pokyny daří plnit. Velkou výhodou je také to, že naši instruktoři pravidelně nastupují na trenažér jak před dětmi pro předvedení nových cviků, tak vedle nich na hrazdu a do prostoru. Používáme spoustu hravých metod, kdy si dítě ani nemusí uvědomovat, že cvičí a prohlubuje nový návyk tak, jak by se to mělo dělat se všemi novými dovednosti, nejen při lyžování a snowboardingu. Máme také zvýhodněné nabídky pro kombinaci různých sportů pro ty, kteří si je chtějí vyzkoušet. Pořádáme akce pro rodiče s dětmi, eventy a celoroční kurzy, které jsou zábavné i naučné.

Dospělí (lyžování)

Prvolyžaři v dospělosti přistupují k lyžování s větším respektem. Na jednu stranu je to dobře, na stranu druhou jsou některé úkony lepší a snazší prováděné v určité rychlosti, podobně jako jízda na motorce. Různá omezení z předchozích zranění a operací vedou k nesymetrickému zatěžování těla a přetěžování svalových skupin – tedy bolestem a dalším zraněním.

Zkušení lyžaři vyššího věku mají výborný odhad na podmínky a zvládnutou techniku. Tato technika však buď odpovídá předchozímu vybavení (nemyslíme nutně rovné necarvingové lyže, ale třeba také pomalejší rychlost předchozích modelů). Je dobré každých pár let svěřit svůj styl do péče zkušeného instruktora či trenéra.

Tipy jak na to

  1. Udržujte se v rámci vašich možností fit a před sportem se protahujte. Nesnažte se jezdit stejně (obtížnost, délka jízdy) s lidmi, kteří jsou na tom fyzicky mnohem lépe.
  2. Natáčejte se při jízdě ať vidíte nesymetrické pohyby, které jsou zdrojem nejen horšího stylu jízdy, ale také jednostranného zatěžování = bolesti.
  3. Jen v Evropě je několik lyžařských stylů (škol) – rakouská, italská, francouzská, které učí jiné držení těla, píchání hůlek atd. Objevte rozdíly a najděte si tu svou.
  4. Zaplaťte si instruktora/trenéra pro rychlý a bezpečný pokrok vaší jízdy.
  5. Velmi dobře si vyberte své vybavení. Pro někoho je lepší si půjčit vždy skvěle servisované současné vybavení než pořizovat něco, na co se práší a nedá se spolehnout.

Jak to funguje na trenažéru

Jezdíme před velkým zrcadlem, před kterým jezdíme a hned vidíme chyby a nedostatky. Povrch je přísnější než sníh a tak hned zvýrazní chyby při práci s předo-zadní rovnovahou, naklánění lyží do hran a práci s talkem nohou.

Množství a obtížnost jízdy je přizpůsobena úrovni a schopnostem lyžaře. Za hodinou návštěvu najedete cca 20-25 minut, což odpovídá zhruba půldennímu lyžování (cca 6-20 km).

Dospělí (snowboarding)

Stejně jako lyžaři srovnatelného věku mají i snowboardisté horší situaci v oblasti fyzičky a omezení z předchozích zranění. Velmi často mají dlouhodobě špatně nastavené vybavení nebo naprosto špatně zvolené vybavení na dané podmínky. Dochází ke zraněním způsobeným střety s ostatními jezdci a vlastními pády. Po metodické stránce je situace české populace relativně dobrá, avšak ve srovnání v mezinárodních střediscích zaostávají ve zvládnutí jízdy carvingovým stylem (častější jízda dlouhým smykem) a v postoji s příliš vysokým těžištěm (málo ohnutá kolena).

Začáteční na snowboardu jsou v menším zástupu než na lyžování, platí však stejný obecný pud sebezáchovy a opatrnosti.

Tipy jak na to

  1. Pokud jste začátečníci, používejte chrániče (předloktí, kolna, páteř, hlava).
  2. Pro začátky si vyberte stabilní chladnější podmínky (ne led, ale také ne rozježděnou sjezdovku plnou umělého sněhu – krupice). Jeďte na svah ráno.
  3. Zaplaťte si kurz, trenéra nebo instruktora v dobré lyžařské škole.
  4. Natáčejte se při jízdě ať vidíte nesymetrické pohyby, které jsou zdrojem nejen horšího stylu jízdy, ale také jednostranného zatěžování = bolesti.
  5. Udržujte se v rámci vašich možností fit a před sportem se protahujte. Nesnažte se jezdit stejně (obtížnost, délka jízdy) s lidmi, kteří jsou na tom fyzicky mnohem lépe.
  6. Velmi dobře si vyberte své vybavení. Pro někoho je lepší si půjčit vždy skvěle servisované současné vybavení než pořizovat něco, na co se práší a nedá se spolehnout.

Jak to funguje na trenažéru

Soustředíme se na kontrolu jízdy na hraně a předo-zadní rovnováhu. V bezpečném prostředí můžeme dokola opakovat jeden typ pohybu do jeho zvládnutí. Můžeme střídat sklon i délku oblouků a rozšířit repertoár pohybů a návyků.

Dospělí (skialpinismus)

4/5 Skialpinistů nemají svůj sjezd pod kontrolou. Skialpinismus je adrenalinový rizikový sport, kterému se v odlehlých lokalitách věnují nejčastěji horolezci, poblíž ski areálů (kde nahoru vyjíždějí lanovkou) také mladí ambiciózní a po adrenalinu žízniví střelci. Pád na nevhodném místě vede k ošklivým bolestivým zraněním, velmi dlouhému čekání na příjezd pomoci (pokud je vůbec možný včas, někdy >12 hod), nebo smrti. Skialpinisté jsou často samouci nebo sjezd „nějak přetrpí“.

Bohužel stále velmi často vidíme také podcenění podmínek, špatnou lavinovou výbavu (včetně podceňovaných problémů jako jsou staré, neudržované nebo špatně fungující pásy, špatně nastavené vypínací síly vázání – máte batoh, sníh je ráno tvrdý, odpoledne těžký a mokrý…). Bohužel mnoho lidí vlastní výbavu, kterou neumí ovládat, nebo si to vyzkoušeli jen jednou nebo vůbec. Teoretická znalost v tomto případě nestačí. Uvádí se, že v případě zasypání lavinou klesá šance na přežití o 80% po prvních 15 minutách, to znamená, že vaše nejlepší šance je váš kamarád na místě. Jinými slovy, to, co umíte vy, zachrání kamaráda a to, co on neumí vás nezachrání.

Tipy jak na to

  1. Běžte na lavinový kurz, vemte si své vybavení a pořádně se s ním naučte.
  2. Vemte na kurz kamarády, se kterými jezdíte nebo si kamarády vyberte tam.
  3. Naučte se servisovat a nastavovat své lyže, pásy, vázání a další vybavení.
  4. Nepodceňujte lavinovou předpověď.
  5. Kupte si lavinový batoh.
  6. Naučte se pořádně sjezd na sjezdovkách – ideální jsou černé sjezdovky, boule, jarní sníh, tvrdé a ledové červené a černé sjezdovky. Zaplaťte si trenéra nebo instruktora, kurz lyžování.
  7. Buďte fit, znejte záchranná telefonní čísla, mějte vždy s sebou izofólii, náhradní oblečení a lékárničku.

Jak to funguje na trenažéru

Na našem stoupacím (běžkařském trenažéru) trénujeme stoupání a fyzičku. Na sjezdovém trenažéru simulujeme různé sklony, rychlosti a další podmínky. Jsme schopni simulovat jízdu na tvrdém ledovém sněhu, tupé hrany i ideální podmínky.

Mimo trenažér učíme začátečníky práci s pásy, ale také vyhledávání pomocí lavinových vyhledávačů. Poradíme s výběrem vybavení a nebo jej zapůjčíme. Děti učíme tyto život zachraňující znalosti formou hry a soutěží.

Senioři

V Evropě a Americe jsou seniorské skipasy aktuálně prodávány od 65 let, v Japonsku už to je od 60 let, bavíme se tedy zhruba o lidech nad 60 let. Velmi často vidíme dlouholeté jezdce bez helmy, což by byl ekvivalent jízdy v autě bez airbagu, záhlavní podpory nebo bezpečnostních pásů. Poklud už přesedlali na carvingové lyže, stále vidíme zažité prvky z jízdy na dlouhých rovných lyžích. Ačkoli to vypadá krásně, styl neodpovídá vybavení. První prvek „staré školy“, kterého si všimnete z dálky, je jiný styl píchání hůlek s pohybem celé ruky ven a dovnitř. Další by mohlo být například úzké držení lyží. Hlava by často chtěla, ale tělo už nepustí, z čehož plynou zranění spíše z únavy, než ze špatné kontroly. Většina těchto lyžařů jsou samouci, kteří si svah ještě šlapali sami, jezdili v boulích na přírodním sněhu. Mají výborné ponětí o podmínkách a sněhu.

Tipy jak na to

  1. Kupte si nebo půjčte vybavení vhodné pro váš styl.
  2. Zaplaťte si pár lekcí pro oprášení stylu nebo zjištění nových věcí, které vám pomohou.
  3. Dělejte vše tak, jak se cítíte s vědomím vlastních limitů. Vůbec neříkám zmenšit množství jízdy, ubrat, zpomalit nebo jinak se omezovat. Jen poslouchejte své tělo, kdy říká pozor.

Jak to funguje na trenažéru

Jezdíme před velkým zrcadlem a můžeme střídat typy lyží, stejně jako rychlost a sklon. Množství přestávek bez problémů přizpůsobujeme dovednostem a fyzickému stavu. Naše hrazda přidává bezpečí a jistotu v nejistých nových krocích i při únavě.

Tak co? Našli jste se?

Každé uvědomění a posun je dobré. Lyžujte, snowboardujte, mějte z toho radost. Pokud budete chtít poradit nebo si jen zajezdit, jsme tady pro vás. Skol.

Komentáře nejsou povoleny