Umělé zasněžování je ve skiareálech běžnou praxí. Zajišťuje dostatečné pokrytí sněhem pro lyžování a snowboarding i v období, kdy přírodní sněhové srážky jsou omezené nebo zcela chybějící. Tato metoda však přináší mnoho nevýhod, které převažují nad jejími přínosy. V tomto článku se budeme zabývat environmentálními, ekonomickými a sociálními dopady umělého zasněžování a zvážíme, zda je toto opatření opravdu smysluplné.
Vysoká spotřeba vody a energie
Jednou z hlavních nevýhod umělého zasněžování je jeho vysoká potřeba vody a energie. Jedno sněžné dělo spotřebuje 80 až 500 litrů vody za minutu a 10 až 30 kilowattů elektrické energie za hodinu. K vytvoření jednoho krychlového metru umělého sněhu je třeba 250 až 500 litrů vody. To znamená, že pro zasněžení jednoho hektaru svahu s tloušťkou 20 až 35 centimetrů se spotřebuje 700 000 až 1 200 000 litrů vody.
Voda je odebírána z povrchových nebo podzemních zdrojů, které často již samy o sobě trpí nedostatečnými srážkami nebo jsou ohroženy suchem. V některých obdobích může být v krajině málo vody, zasněžování pak může vést k narušení hydrologického cyklu, snížení hladiny spodní vody, ztrátě biodiverzity nebo konfliktům mezi uživateli vody.
Energie potřebná pro umělé zasněžování přispívá také k emisím skleníkových plynů a změně klimatu, pokud není pocházející z obnovitelných zdrojů. Avšak většina skiareálů stále spoléhá na fosilní paliva nebo síťovou elektřinu pro své zasněžovací operace.
Negativní dopady na životní prostředí
Další nevýhodou umělého zasněžování jsou jeho negativní dopady na kvalitu životního prostředí. Umělý sníh se liší od přirozeného sněhu svou strukturou a složením. Umělý sníh je tvořen malými kuličkami ledu, které jsou tvrdší, hustší a méně porézní než přirozené sněhové vločky. To způsobuje, že umělý sníh má nižší tepelnou izolaci, vyšší odrazivost a delší dobu tání než přirozený sníh. To vede ke změně mikroklimatu a biotopu na svažitých plochách a v okolní krajině.
Umělý sníh také obsahuje různé rozpustné látky a nečistoty z vody, vzduchu nebo přísad používaných ke zlepšení jeho kvality a stálosti (stejně jako zvýšení teploty tání). Tyto látky mohou být škodlivé pro půdu, rostliny a živočichy. Umělý sníh může také být kontaminován bakteriemi nebo viry z lidských aktivit.
Tyto faktory mohou ovlivnit ekosystém, který by přírodní sníh jinak nenarušil, např. regulaci vody, ochranu půdy, zachycování uhlíku, ochranu biodiverzity nebo rekreaci.
Sníh se do skiareálů dostává také převážením z jiných míst. Někdy se jedná o sníh přírodní, jindy je jen vyroben v oblasti, která je na počasí stabilnější. kromě již zmíněných negativních vlivů se pak přidávají emise a další negativní dopady nákladní dopravy.
Negativní dopady na společnost a kulturu
Třetí nevýhodou umělého zasněžování jsou jeho negativní dopady na sociální a kulturní aspekty lyžování. Umělý sníh může snížit estetickou hodnotu svažitých ploch a celé krajiny. Může také ovlivnit tradice a identity místních obyvatel a návštěvníků skiareálů. Umělý sníh může také vést k komercializaci a sjednocení skiareálů, což potlačuje jejich rozmanitost a originalitu.
Uměle vytvořený sníh sice umožňuje lyžování v těžkých sezónách, ale také má jiné vlastnosti než sníh přírodní. Mnoho zranění se udá právě v odpoledních hodinách na umělém sněhu.
Stojí to za to?
Závěrem, umělé zasněžování svažitých ploch má mnoho nevýhod, které převažují nad jeho výhodami. Umělé zasněžování je účinným způsobem prodloužení nebo zachování lyžařské sezóny, ale za cenu vysokých environmentálních, ekonomických a sociálních nákladů. Otázkou je, zda to stojí za to.
Možná by bylo lepší hledat jiné alternativy pro udržitelný rozvoj skiareálů a celé krajiny. Koberce SKI365, které dokáží napodobit kluzné vlastnosti sněhu jsou vhodnou alternativou k umělému sněhu. Jejich instalace je relativně rychlá a nenáročná, může být také dočasná.
