Když chybí sníh, lyžování všeho druhu trpí. Tuto sezónu například už neotevřou brány francouzského Alpe du Grand Serre, ubývající počet lyžařských dní tak nezachránil ani letní provoz. Lyžařské haly (tzv. mrazáky) vznikají nejen v zemích, kde je nedostatek sněhu a nízká nadmořská výška hor. Trápení s podmínkami běžeckého lyžování pociťují také alpské disciplíny. Ani ledovce nejsou ušetřeny teplejších podmínek. Co tedy bude za pár let a dává ještě smysl děti učit lyžovat?
Lyžařské výcviky na blátě
Čím dál častěji mají v seznamech věcí pro lyžařský výcvik děti také tenisky a sportovní oblečení na běh. Když už nejde ani kličkovat mezi kalužemi a bahnem, vymění lyžáky za tenisky. Mohou mít takové kurzy ještě pozitivní vliv na vztah dětí k zimním disciplínám? Zimy stále máme, ale jsou čím dál kratší a tak volba termínu lyžáku je klíčová, ale rozhodně ne jednoznačná. Na samotný výcvik je velmi málo času, naučit velkou skupinu za týden slušně lyžovat, je výzva i pro ostříleného instruktora natož nadšeného tělocvikáře. Dojíždění do vzdálenějších a výše položených hor je rozhodně dražší a lyžáky si tak nemohou dovolit všechny rodiny. Méně dětí, vzdálenější a prémiovější lokace, to vše je uzavřený kruh zdražování.
Tip: Dejte dítě na trénink lyžování ještě před samotným kurzem. Děti se často bojí, že se ztrapní a tak se naučí méně, než by mohly. Pozornost instruktorů v lyžařských školách se rozhodně vyplatí. Je to dražší, ale taky více efektivní.
Lyžování a snowboarding jsou stále cool
Navzdory komplikacím spojeným s klimatickými změnami zůstávají hory místem, kde se tvoří nezapomenutelné vzpomínky, přátelství a zážitky. Hory stále mají své kouzlo a pro děti i dospělé jsou symbolem aktivního odpočinku. Naučit se lyžovat nebo jezdit na snowboardu v dětství je dovednost, která může přinést radost po celý život. Zimní olympijské hry, které mají své kořeny v alpských disciplínách, jsou důkazem toho, že tyto sporty stále přitahují pozornost a jsou zábavné jak pro diváky, tak pro samotné účastníky. Když se děti učí lyžovat, učí se také překonávat překážky, čelit strachu a užívat si adrenalin. I když to může být stále obtížnější kvůli klimatickým podmínkám, stojí za to dětem tuto možnost nabídnout.
Tip: Připojte se k místnímu sportovnímu oddílu zaměřenému na lyžování nebo biatlon. Děti tak budou mít možnost trénovat pravidelně a zároveň se učit v kolektivu svých vrstevníků, což může výrazně posílit jejich vztah k zimním sportům.
Jak budeme lyžovat v Česku
Jednou z možných odpovědí na otázku, jak bude vypadat budoucnost lyžování, je technologie. Firma SKI365 je jednou z mála na světě, které disponují speciálním povrchem, jenž dokáže nahradit přírodní sníh. Tento povrch lze aplikovat na jakýkoli pevný podklad, a to buď dočasně, nebo trvale. Umožňuje tak vytvoření běžeckých tratí, sjezdovek nebo dokonce nekonečných trenažérů, které mohou simulovat jízdu na sněhu bez ohledu na skutečné klimatické podmínky.
Tip: Každé město by mělo mít alespoň jednu školu vybavenou takovým trenažérem. Mohl by být využíván nejen pro výuku před lyžařskými kurzy, ale i během celého roku pro tréninky místních sportovních klubů i veřejnosti. To by nejen zajistilo kontinuitu výuky zimních sportů, které jsou v České republice vzácnější než v jiných zemích, ale také by to mohlo přinést další příjmy pro školy, podobně jako tělocvičny nebo sportovní areály. Pokud se tento trend rozšíří, české školy mohou stát u zrodu nové éry zimních sportů, která nebude závislá na rozmarném počasí a nedostatku sněhu.
Zda se jednoho dne lyžování stane záležitostí pouze umělých povrchů a uzavřených hal, zatím nelze s jistotou říct. Jasné však je, že pokud chceme zachovat tradici a kouzlo zimních sportů pro další generace, budeme se muset přizpůsobit nové realitě a hledat inovativní řešení, jak tuto změnu zvládnout.
Ekonomické dopady na horská střediska a regiony
Se zkracujícími se zimami a stále nejistějšími sněhovými podmínkami se horská střediska potýkají s výraznými ekonomickými problémy. Provozovatelé lyžařských areálů investují do umělého zasněžování, což je velmi nákladné, a ani to už nezaručuje stabilní sezónu. To má přímý dopad na pracovní místa v těchto oblastech – od sezónních zaměstnanců ve střediscích, přes instruktory lyžování až po majitele restaurací a ubytovacích zařízení. Kromě toho se zvyšují náklady na udržení středisek v provozu, což vede ke zdražování služeb, a tím pádem i k menší dostupnosti pro běžné návštěvníky. Celkové zkracování sezóny se tak promítá do celé místní ekonomiky, která je na zimním turismu závislá.
Změna preferencí v zimních sportech
S proměnou zimních podmínek se mění také preference lidí, kteří hory navštěvují. Zatímco klasické lyžování a snowboarding byly dlouhodobě nejoblíbenějšími zimními aktivitami, stále více lidí hledá alternativy. Oblibu získávají sporty jako skialpinismus, kde není třeba čekat na zasněžené sjezdovky a výtahy – lidé si užívají výstup a následný sjezd ve volném terénu. Další variantou je zimní turistika, často s využitím sněžnic, kdy se lidé vydávají na procházky do méně dostupných horských oblastí. V oblibě stoupají také zážitkové aktivity, jako je ledové lezení nebo sáňkování, které nevyžadují tolik sněhových podmínek jako tradiční sporty. Tato změna preference ukazuje, že lidé stále chtějí na hory jezdit, i když se klasické podmínky mění.
