Každý lyžař by se měl před vstupem na svah seznámit s obtížností jednotlivých sjezdových tras a měl by mít přehled o jejich barevných označeních. Každá barva totiž znamená jinou úroveň obtížnosti. A V případě, že se ocitne na sjezdovce, na které mu jeho lyžařské schopnosti nestačí, hrozí nebezpečí nejen jemu, ale také ostatním.
Pokud jste nováček nebo se v jednotlivých označeních ještě úplně neorientujete, pojďme se tomu společně podívat na zoubek! 🙂
Na začátek je třeba říct, že Evropská lyžařská střediska se řídí trochu jiným systémem hodnocení lyžařských tratí, než třeba střediska v Severní Americe a Kanadě.
Evropa rozlišuje tyto 4 barevná označení:
- Zelená – velmi snadné (často se jedná o spojovací přejezdy mezi různými sjezdovkami). Sklon < 11°
- Modrá – trasy jsou snadné (perfektní pro začátečníky, klidnou jízdu, body carving). Sklon 12°- 17°
- Červená – trasy jsou středně náročné (sjezdovka, která pokročilému lyžaři umí nabídnout hodně zábavy). Sklon 18°- 24°
- Černá – tratě jsou pro experty (sportovně náročné trasy). Sklon 25°- 40°
Jinde ve světě se ale setkáte s tímto barevným označením:
- Zelená – trasy jsou velmi snadné pro úplné začatečníky. Sklon < 14°
- Modrá – trasy jsou snadné, ale jsou pro mírné zkušené jezdce. Sklon 15° – 22°
- Černá – pro lyžaře se zkušenostma. Sklon 23°- 26°
- Dvojitá černá – tratě jsou pro experty. Sklon 27°- 40°
Na základě čeho se barevné hodnoceni určuje?
O tom jaká barva bude svahu přiřazena rozhoduje hlavně strmost svahu a stupeň obtížnosti. Stupněm obtížnosti je myšleno to, že některé sjezdovky obsahují nebezpečí a překážky, jako jsou stromy, nebo prudké změny sklonu. 
Určitě se najdou tací, kteří tento druh nebezpečí vyložené milují a vyhledávají, ale pro druhé to může představovat velké riziko.
Strmost je měřena buď v procentech nebo ve stupních.
Taky je dobré vědět, že trasa se hodnotí vždy podle své nejtěžší části, i když je zbytek trasy snadný. V rámci každé barvy sjezdovek jsou tedy obtížnější a lehčí úseky.
Obtížnost se určuje podle nejobtížnějšího místa trati (ne jako průměrná obtížnost).
Níže se můžete podívat, jak je barevně rozlišena obtížnost jednotlivých tras podle sklonu, jak v Evropě tak v Americe a Kanadě.
Jen pro zajímavost – náš úspěšný reprezentant v rychlostním lyžování, který se teď na mistrovství světa ve Francii umístil na krásném třetím místě (gratulujeme!!), jel ve sklonu neuvěřitelných 54°! Tomu říkáme odvaha!
Jak poznat, která úroveň je vhodná právě pro vás?
Pokud máte problém se zastavováním, zatáčením nebo se cítíte nekomfortně při nástupu na vlek, raději zůstaňte v modré zóně dokud se vaše skills trochu nezlepší.
Pokud cítíte, že jste master v ovládání lyží a oblouky vám nedělají problém – je čas vyrazit na červenou 🙂
Co dělat, pokud se objevíte na nesprávném svahu?
Určitě se to už stalo každému z nás. Omylem jste se ocitli na svahu, který přesahoval vaši úroveň dovedností. Jak z toho ven?
- Vždy můžete zavolat lyžařskou hlídku. Bezpečnost lyžařů je důvod, proč tam jsou. A oni vás raději vyvedou z nebezpečné zóny, než aby museli ošetřovat zranění, kterému se dalo předejít.
2. Pokud jste nad sjezdovkou, sundejte si lyže a vraťte se k vleku pěšky. Lyžařská střediska vám umožní svézt se lanovkou dolů.
Nikdy se nesnažte sjet sjezd na sílu nebo proto, že vás hecují vaší přátelé. Nemá to smysl a může to skončit v lepším případě lehkým zraněním, v horším případě zbytečným předčasným ukončením lyžařské sezóny.
A v případě, že podmínky na jízdu nejsou úplně optimální – přes mlhu nevidíte na metr před sebe, je málo sněhu nebo naopak hodně ledu, není ostuda přizpůsobit jízdu a výběr tratě a jít třeba o úroveň níže.
Tak bezpečnému ježdění zdar! Skol!
Zdroje:
https://newtoski.com/
https://alpinsider.com
