Jak se orientovat podle označení na svahu?


Každý lyžař by se měl před vstupem na svah seznámit s obtížností jednotlivých sjezdových tras a měl by mít přehled o jejich barevných označeních. Každá barva totiž znamená jinou úroveň obtížnosti. A V případě, že se ocitne na sjezdovce, na které mu jeho lyžařské schopnosti nestačí, hrozí nebezpečí nejen jemu, ale také ostatním. 

Pokud jste nováček nebo se v jednotlivých označeních ještě úplně neorientujete, pojďme se tomu společně podívat na zoubek! 🙂

Na začátek je třeba říct, že Evropská lyžařská střediska se řídí trochu jiným systémem hodnocení lyžařských tratí, než třeba střediska v Severní Americe a Kanadě. 

Evropa rozlišuje tyto 4 barevná označení:

  • Zelená – velmi snadné (často se jedná o spojovací přejezdy mezi různými sjezdovkami). Sklon < 11° 
  • Modrá – trasy jsou snadné (perfektní pro začátečníky, klidnou jízdu, body carving). Sklon 12°- 17°
  • Červená – trasy jsou středně náročné (sjezdovka, která pokročilému lyžaři umí nabídnout hodně zábavy). Sklon 18°- 24°
  • Černá – tratě jsou pro experty (sportovně náročné trasy). Sklon 25°- 40°

Jinde ve světě se ale setkáte s tímto barevným označením: 

  • Zelená – trasy jsou velmi snadné pro úplné začatečníky. Sklon < 14° 
  • Modrá – trasy jsou snadné, ale jsou pro mírné zkušené jezdce. Sklon 15° – 22°
  • Černá – pro lyžaře se zkušenostma. Sklon 23°- 26°
  • Dvojitá černá – tratě jsou pro experty. Sklon 27°- 40°

Na základě čeho se barevné hodnoceni určuje? 

O tom jaká barva bude svahu přiřazena rozhoduje hlavně strmost svahu a stupeň obtížnosti. Stupněm obtížnosti je myšleno to, že některé sjezdovky obsahují nebezpečí a překážky, jako jsou stromy, nebo prudké změny sklonu. Určitě se najdou tací, kteří tento druh nebezpečí vyložené milují a vyhledávají, ale pro druhé to může představovat velké riziko. 

Strmost je měřena buď v procentech nebo ve stupních. 

Taky je dobré vědět, že trasa se hodnotí vždy podle své nejtěžší části, i když je zbytek trasy snadný. V rámci každé barvy sjezdovek jsou tedy obtížnější a lehčí úseky.

Obtížnost se určuje podle nejobtížnějšího místa trati (ne jako průměrná obtížnost).

Níže se můžete podívat, jak je barevně rozlišena obtížnost jednotlivých tras podle sklonu, jak v Evropě tak v Americe a Kanadě. 

Jen pro zajímavost – náš úspěšný reprezentant v rychlostním lyžování, který se teď na mistrovství světa ve Francii umístil na krásném třetím místě (gratulujeme!!), jel ve sklonu neuvěřitelných 54°! Tomu říkáme odvaha! 

Jak poznat, která úroveň je vhodná právě pro vás? 

Pokud máte problém se zastavováním, zatáčením nebo se cítíte nekomfortně při nástupu na vlek, raději zůstaňte v modré zóně dokud se vaše skills trochu nezlepší. 

Pokud cítíte, že jste master v ovládání lyží a oblouky vám nedělají problém – je čas vyrazit na červenou 🙂

Co dělat, pokud se objevíte na nesprávném svahu?

Určitě se to už stalo každému z nás. Omylem jste se ocitli na svahu, který přesahoval vaši úroveň dovedností. Jak z toho ven? 

  1. Vždy můžete zavolat lyžařskou hlídku. Bezpečnost lyžařů je důvod, proč tam jsou. A oni vás raději vyvedou z nebezpečné zóny, než aby museli ošetřovat zranění, kterému se dalo předejít. 

      2. Pokud jste nad sjezdovkou, sundejte si lyže a vraťte se k vleku pěšky. Lyžařská střediska vám umožní svézt se lanovkou dolů.

Nikdy se nesnažte sjet sjezd na sílu nebo proto, že vás hecují vaší přátelé. Nemá to smysl a může to skončit v lepším případě lehkým zraněním, v horším případě zbytečným předčasným ukončením lyžařské sezóny. 

A v případě, že podmínky na jízdu nejsou úplně optimální – přes mlhu nevidíte na metr před sebe, je málo sněhu nebo naopak hodně ledu, není ostuda přizpůsobit jízdu a výběr tratě a jít třeba o úroveň níže. 

 

Tak bezpečnému ježdění zdar! Skol!

 

Zdroje:

https://newtoski.com/

https://alpinsider.com



Komentáře nejsou povoleny